Byly doby, kdy se každá obec snažila mít základní vybavenost. Do té patřila hospoda, obchod, kostel a od druhé poloviny 19. století i knihovna. V návaznosti na činnost obrozenců a na snahy o kultivování českého jazyka se od 18. století, kdy prodejce hezky popisuje starší český film. Knihovna také patřila, vedle školy a sokola k „ základním potřebám“, které si Češi přiváželi všude do světa s sebou. Tahle vznikla ve Vídni řada českých spolků pod názvem Comenius Verein, vedle školy provozovaly i knihovny s českými knihami. V roce 1870 vznikla taková knihovna i v Zábřehu.

Když jsme na malé vesnici rekonstruovali bývalou školu na obecní úřad, našlo ze zde logicky i místo na knihovnu.

Tento pojem se používá pro lidi, kterým do tzv. normálu něco chybí. Klasickým příkladem jsou lidé s motorickými poruchami, případně zrakově nebo sluchově postižení a skupina těch, kteří trpí mentálními disfunkcemi. Běžně psychologové považují osoby s IQ pod 70 za nevzdělatelné v hlavním studijním proudu. Některé piruety v našem školství se pokoušejí tuto hranici zpochybnit, ale dosavadní výsledky ukazují, že hranice reálně existuje

Byly doby, kdy ODS dominovala politické scéně v České republice. Privatizace, privatizace, privatizace. Tak nějak se odvíjel začátek 90. let. 30% byly běžné preference a zlí jazykové tvrdili, že v Praze – pokud by kandidovala do Senátu – zvítězí i tenisová raketa Václava Klause. Pak se ovšem zvedla sociální demokracie a Miloš Zeman ji přivedl do postavení, v němž začal souboj dvou velkých stran. Po Sarajevském atentátu se vše začalo zdánlivě vracet do původních kolejí, ale přece jenom některé příliš „provařené“ figury z čela strany zmizely. To neznamená, že by se ODS očistila nebo dokonce za masívní podvody a rozkládačky omluvila. Vrcholem celého vývoje byla proslulá amnestie V. Klause před koncem presidentského mandátu. To ale již ODS vládl nejdříve „chlap s gulami“ a potom „pan čistý“.

Zdroj: Haló noviny

Připomenout nejtemnější kapitolu českých dějin i protestovat proti překrucování historie dnes přišla zhruba stovka občanů k pomníku na budově neblaze proslulé pražské »Pečkárny«, kde v době německé okupace sídlilo gestapo a byly umučeny stovky českých vlastenců.