Nedávno se mi do ruky dostal projev Václava Havla roku 1989, který začíná slovy »Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte«. Dále tam mluvil o tom, že bude prezidentem na jedno období, že není nepřítel socialismu, že není ve službách imperialismu, že se nebude zdražovat, že je to panika, kterou šíří někteří lidé. Na závěr říká: »Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme. Podle mého mínění nesmí náš stát šetřit na investicích do školství a kultury... Také náš mnohokrát deklarovaný úmysl provést reformu tak, aby nevedla k velkým otřesům, velké inflaci, nebo dokonce ke ztrátě základních sociálních jistot, musí naši ekonomové přijmout prostě jako úkol, který jim byl zadán. Zde neplatí žádné nejde to.«

Zpráva, že v Santiagu de Cuba nakonec nechyběl ani představitel KSČM, vyvolala řadu příznivých ohlasů i mezi našimi čtenáři...

Tam jsme prostě chybět nesměli. V naší zemi jsou lidé, kteří si obdiv k Fidelovi nenechají vzít, miliony i dnes. A také my sami máme z dob, kdy jsme byli spojenci, na Kubě stále velice prestižní renomé. Pro zahraničí se poslední rozloučení s Fidelem konalo v Havaně už třetí den po jeho úmrtí. Já ovšem tomu, že to byla i jediná šance, odmítal uvěřit. Odměnou bylo pozvání do Santiaga, kde smuteční týden vrcholil v sobotu. Přišlo ve čtvrtek v podvečer. Stihnout se to dalo jen cestou přes Holandsko a dvě mezipřistání v USA. Podařilo se.

Nejprve musím vysvětlit co přimělo komunisty z Jičína, vydat se do Prahy. Ano 17.listopad 1989 znamená pro nás začátek rychlého konce socialismu a na tom není opravdu co slavit. Mezinárodní den studentstva připadající na tento den je dlouho v ústranní a tento významný den byl přejmenován na Den boje za svobodu. Už před rokem, však tyto oslavy připomínaly boj za úplně něco jiného. Stejný trend nabraly i oslavy státního svátku dne 28.11.2016, kdy někteří pseudoumělci, ale zástupci některých stran zaštiťujících se demokracií vyzývali k nerespektování přímo voleného prezidenta. Dle mého názoru jsou tyto snahy za hranicí politické i lidské korektnosti. Oznámení o pořádání několika demonstrací na tento den k podpoře prezidenta republiky pro mne bylo jasnou výzvou k cestě do Prahy. Obrátil jsem se tedy na naše stranické vedení o informaci, které z demonstrací se zúčastníme,aby bylo možné včas objednat autobus. Velkým zklamáním, bylo to, že pouze položíme květiny u Hlávkových kolejí. Nakonec nepřišlo ani pozvání k tomuto aktu. Dva dny před zmíněným svátkem přišel letáček o konání akce na Klárově, kde je spolupořadatelem KSČM a LKŽ, bylo ale zřejmé, že nejde o oficiální stranickou akci, ale pokus některé pražské ZO zachránit situaci,protože veřejnost velmi vnímá postoje politických stran v době, kdy je společnost takto rozdělena. Informací o akci bylo velmi málo, proto jsme odcestovali na shromáždění pouze soukromě v rámci ZO a KČP Jičín.

KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy·15. listopad 2016

Část vlády je prý podle premiéra Bohuslava Sobotky unavená a některé ministry je proto nutné vyměnit. Vláda možná, pane premiére, ale věřte mi, že vyčerpaní jsou zejména občané, které nutíte sledovat v posledních dnech takřka v přímém přenosu vnitrostranické boje uvnitř ČSSD. Po krajských volbách se namísto hledání příčin poklesu preferencí pro ČSSD zejména v tom, nakolik se sociální demokracie distancovala od volebního programu, který lidem slíbila, namátkou uvedu církevní restituce, progresivní daňový systém pro vysoko-příjmové osoby, valorizace důchodů atd. věnuje přikyvování nebo dokonce organizování přerozdělování uprchlíků, nadbíhání Sudeťákům, likvidaci policejních útvarů či vojenským dobrodružstvím. Takže odklon od plnění slibů chce vysvětlit špatnou prací jednotlivců, nikoli programovou zradou.