Jičínsko - Článek k výročí 17. listopadu. Jak se žilo tehdy a nyní? Byla pro vás změna pozitivní? Důrazně proti se vyjádřil senior Václav Ort.

Rok 1989 nebyl pro mne dobrým rokem. Místo na ministerstvo zahraničního obchodu, kde jsem měl nastoupit 4. ledna 1989, jsem pěkně poslechl a s titulem doktora práv jsem nastoupil do stranické funkce v Jičíně. V září téhož roku jsem přijal nabídku odcestovat s celou rodinou do Moskvy a stát se prvním tajemníkem velvyslance. To jsem bral jako velkou výzvu a souhlasil. Byl jsem mladý, plný energie, ženatý, se dvěma dětmi.

 Na fotografii Václav Ort (vlevo). Autor fotografie: DENÍK/Alena Kaňková

Jako každý rok, sešli se absolventi filosofické fakulty UK v Praze na závěrečném setkání, na kterém má obvykle projev také student, kterého pedagogové této instituce označili za nejlepšího absolventa. Letos to byl Petr Vondráček. Na této fakultě se studují tyto discipliny: filosofie, historie, antropologie, sociologie, archeologie, divadelní a hudební věda, tanec a výtvarná umění.

V jednom ranním vysílání našeho veřejně právního rozhlasu se mluvilo o Řecku, jak je nyní velmi běžné. Při poletování mezi kuchyní koupelnou a jinými částmi bytu při běžném ranním shonu jsem zaslechla i zajímavou citaci. Ptali se snad nějakého řeckého podnikatele, jak on by řešil současnou krizovou situaci v Řecku. Odpověděl: „Snížil bych mzdy na polovinu."

Ano, tady se nepokrytě přiznalo, o co ve skutečnosti jde. Dostat evropské pracující na úroveň bídy, ve které žijí lidé v Asii. Tam musí pracovat za velmi nízké mzdy bez sociálního a zdravotního zabezpečení.