Zdanění církevních náhrad je úspěch KSČM, ANO i ČSSD

vojtech filipFinanční státní náhrady církvím za majetek nevydaný jim v tzv. restitucích, budou s největší pravděpodobností podléhat zdanění. Sněmovna schválila novelu poslanců KSČM, která to předpokládá. Neprošel návrh TOP 09 na její zamítnutí. Zdanění náhrad je jednou z podmínek KSČM pro toleranci Babišovy menšinové vlády.
Pro předlohu zvedlo ruku 106 ze 172 přítomných poslanců. Kromě KSČM ji podpořili zástupci ANO, SPD a ČSSD. Proti hlasovalo 56 poslanců z ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN – ti věří, že Senát novelu zamítne a Sněmovna bude hlasovat znovu. Dolní komora tu horní zřejmě přehlasuje, a prezident republiky už dal vědět, že ji podepíše. Pak zřejmě skončí u Ústavního soudu, jak avizovali zástupci pravicové opozice.
Podle schváleného znění novely by měl stát náhrady danit od příštího roku. Sněmovna zamítla návrh Marka Bendy (ODS) na další roční odklad účinnosti předlohy tak, aby ji mezitím mohl posoudit Ústavní soud. Kritici tvrdí, že zdanění náhrad je protiústavní i s ohledem na smlouvy, které v minulosti uzavřel stát s církvemi v souvislosti s majetkovým vypořádáním. Mluví o porušování právní jistoty, právního státu, dokonce o krádeži.
Zastánci zdanění argumentují nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, který byl schválen navzdory levici za vlády Petra Nečase (ODS). Tvrdí, že zákon vytvořil nerovnost, protože ostatní restituční normy byly jen o zmírnění majetkových křivd, ke kterým došlo po roce 1948.
Komunisté jsou s výsledkem hlasování spokojeni. »Návrh zavádí rovnost subjektů, které jsou obmyšleny nějakým příjmem od státu. Novela souvisí s novelou daňového zákona, daňová sazba je jako pro každého jiného, tj. 19 procent,« zdůraznil před novináři předseda ÚV KSČM, místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Nechtěl předjímat, jak nakonec novela v celém legislativním procesu skončí, nicméně ho těší, že lidé nemusí mít pocit, že tu »někdo může více, protože má větší sílu, takže má větší nárok než obyčejný občan.«
»Jsem přesvědčen o tom, že všechny příjmy mají být zdaněny. Náhrada poskytovaná pojišťovnou je také daněna, protože to je příjem,« uvedl dále před novináři po hlasování Filip. Současně se bránil označování komunistů za součást vládní koalice. Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik hodnotil sněmovní rozpravu jako »ideologickou řežbu«, kterou však komunisté nevyvolali ani se k ní neuchylovali.
Jako pošlapávání právního státu, hřích proti ústavě a úlitbu menšinové vlády ANO a ČSSD komunistům komentovaly naopak výsledek hlasování o zdanění církevních restitucí zástupci pravicové opozice. Stejně jako poslanci KSČM očekávají, že spor o zdanění náhrad za nevydaný majetek skončí u Ústavního soudu. Třeba šéf klubu STAN Jan Farský schválení návrhu KSČM na zdanění státních restitucí označil za »úlitbu komunistům« a »ústavní hřích«, jež porušuje základy práva. Zákon podle Farského Senát vrátí do Sněmovny, tam však asi opakovaně projde a pak bude muset po prezidentově rozhodnutí zřejmě zakročit Ústavní soud. Ten podle poslance pravděpodobně návrh označí za protiústavní.
Politické rozhodnutí potřebuje politickou podporu
Středeční diskuse v závěrečném kole schvalování ve Sněmovně byla hodně ostrá, dost emotivní a příliš dlouhá. Předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek mj. konstatoval, že výpočet za nevydatelnou lesní půdu a les byl proveden tak, že náhrada byla spočítána na 27,74 Kč za metr, což je 277 400 Kč za hektar. »Zkuste si dnes tržně koupit les – zaplatíte v průměru do 150 000 Kč za hektar,« řekl. Šéf klubu ČSSD Jan Chvojka uvedl, že po volbách 2013, když se strana dostala do vlády, ve které byli i lidovci, musela ČSSD na předvolební slib zrevidovat tzv. církevní restituce zapomenout. »Jinak by se koalice rozpadla. A nyní ČSSD už je zbavena okovů, ruce se jí uvolnily, a tudíž můžeme přemýšlet o revizi církevních restitucí,« dodal.
»Přece nebudeme dopředu hlasovat o věci, o které víme, že ji Ústavní soud zahodí. Je to určité ovlivňování, tlak na Ústavní soud, aby tak rozhodl, protože tady v diskusi zní od významných politických veličin, že Ústavní soud to zajisté odmítne. Snad neodmítne, nechme to na tom soudu,« reagoval Kováčik na skoro vyhrožování některých odpůrců zdanění náhrad, kteří stále dokola opakovali, že ústavní soudci novelu stejně zruší. »Hrajete nefér cinknutou odpornou hru, ale neuvědomujete si, že tím opovrhujete právním státem,« kontroval mj. šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
Podle Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je problém v tom, že »restituce nejsou problém právní, ale politický. A bez ohledu na to, že mají nějakou formální podobu, jsou politickým rozhodnutím. A když uděláte politické rozhodnutí, musíte pro to mít politickou podporu.« Tím narážel na pravici, která většinou podporu veřejnosti v této věci rozhodně nemá.
Podle Jiřího Maška (ANO) nejde jen o nadcenění hektarů lesní nebo orné půdy, ale také o to se podívat zpátky. V první pozemkové reformě v roce 1919 byla církev v uvozovkách »připravena« o všechny statky nad 250 ha celkové půdy, resp. 150 ha orné půdy, rozhodnutím demokratického parlamentu. Zůstalo jí 68 tisíc hektarů. S těmi šla i do roku 1947, kdy byla opět demokratickým parlamentem přijata revize první pozemkové reformy, a počet hektarů byl snížen o dalších 63 tisíc. »Na komunisty zbylo 5 503 hektarů. Ale v roce 1948 se nestíhalo rozhodnutí parlamentu z roku 1947 zaknihovat, a církvi nebyla vyplacena náhrada, která tehdy činila průměrnou cenu za hektar za uplynulých deset let poníženou o 20 procent, ne pětinásobek té ceny obvyklé v té době,« uvedl Mašek. Církvi proto podle něj nelze upřít požadavek na 68 tisíc hektarů z roku 1947, »protože tam to neproběhlo a Ústavní soud se k tomu také tak vyjádřil. Nicméně požadavek církve na 225 tisíc hektarů, který byl po roce 2012 zčásti vypořádán vydáním a zčásti finanční náhradou, jistě není správný,« zdůraznil poslanec. Řešení dodatečným zdaněním není podle něj asi úplně košer, ale už se uplatnilo u zdanění zisků ze solárních elektráren, které se ukázalo také výrazně nadhodnocené.
Přijatý výsledek je třeba ocenit
»Je třeba ocenit výsledek, který byl po složitých jednáních nakonec přijat. Je to úspěch nejen KSČM, ale potažmo i ČSSD a hnutí ANO. A pokud ve Sněmovně exhibovali lidé jako Miroslav Kalousek, Marek Benda a další, tak národ si jistě udělá sám obrázek o tom, jaká charakterová pokřivenost se tu může objevit. A jsem docela rád, že se naplnily i faktografické poznatky a zásadní přístupy profesora Václava Pavlíčka, který opakovaně prokázal, o jak obrovský podvod v případě tzv. církevních restitucí jde,« reagoval po hlasování pro náš list místopředseda kulturního výboru Sněmovny Miroslav Grebeníček (KSČM). Zákon byl přijat, a KSČM podle jeho slov nehodlá předjímat rozhodnutí Ústavního soudu, ale pokud by se rozhodl pro to, co Sněmovna přijala, udělal by výrazným způsobem kroky vstříc našim občanům, protože 70 až 80 procent z nich je přesvědčeno o tom, že tzv. církevní restituce byly nespravedlivé, a je třeba alespoň finanční náhrady zdanit.
»Očekáváme, že nám předlohu Senát vrátí, ale na rozdíl od některých ostatních si nedovolím predikovat s takovou jistotou, jak to činili třeba Piráti či zástupci jiných opozičních stran, že Ústavní soud novelu zcela jistě zruší, protože předjímání rozhodnutí soudu je nepřípustné stejně jako jakékoli jiné vzájemné ovlivňování jednotlivých mocí mezi sebou i v jiných případech,« konstatoval Pavel Kováčik. Také on je rád, že Sněmovna konečně legislativně podpořila názor většiny občanů.
Prezident Miloš Zeman už loni v září řekl, že podporuje návrh KSČM na zdanění peněžitých náhrad církvím, i když původně byl jeho postoj neutrální. Vadí mu totiž to, že se církve domáhají majetku žalobami na obce i kraje.
Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. »Ten paskvil, který tady byl přijat tehdy jako politická dohoda, chceme alespoň částečně napravit,« konstatoval Kováčik.
Stát by zdaněním mohl podle KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Novela by nebyla účinná zpětně.
(ku, jad)
Zdroj Haló noviny
 
skola2 542 x
Nahoru