Pietní akt 9.5. 2018 v Hořicích

horiceMotto:
,,Teď, když jsme se naučili létat v povětří jako ptáci a potápět se jako ryby, zbývá už jen jediné, naučit se žít jako lidé.“
George Bernard Shaw
Hořice v Podkrkonoší – osvobození květen 1945
V letošním roce si připomínáme 73. výročí osvobození naší vlasti Rudou armádou od německého tyrana.
 
V dnešní době, kdy se ničí pomníky, převrací se historie a dává do popředí americká armáda, se bohužel často zapomíná na sovětské vojáky, kteří daleko od své rodné vlasti, v různých místech naší země položili svoje životy za naši svobodu.Jako předsedkyně ZO KSČM v Hořicích, si dovoluji vzpomenout na padlé vojáky Rudé armády a příslušníky místního odboje v Hořicích a blízkém okolí. Na místním hřbitově jich odpočívá bok po boku dvacet čtyři.
Dovolím si čerpat z historických pramenů:
Na jaře roku 1945 tak, jak se přibližovala fronta, vzrůstala touha a snaha zúčastnit se našeho osvobození. Podařilo se několik akcí k k narušení dopravy, z nichž je třeba vyzdvihnout vykolejení vlaku na konci dubna u Domoslavic, na železniční trati Hradec Králové -Jičín a 3.května v Mezihoří pod Libínem, na trati Stará Paka-Chlumec nad Cidlinou. Tyto akce svědčí o jejich promyšlené organizaci, kterou řídil Místní revoluční národní výbor, sestávající z osvědčených členů strany. Při své činnosti rozvážně sledoval běh událostí, odehrávajících se v semilském a packém pohoří a dokázal na tyto události reagovat.
Hořice, jsou staré město se slavnou dělnickou tradicí. Bylo si vědomo, že spoluzapálí pochodeň svobody. V nedalekých Lázních Velichovky však sídlil štáb maršála Schörnera, obklopený vybranými jednotkami SS. V Hořicích bylo již delší čas zřízeno několik vojenských lazaretů a v místě byla dislokována posádka.
V sobotu dne 5.května 1945, na první zvolání pražského rozhlasu, uposlechlo občanstvo pokynů revolučního výboru a odvážné xxx skupiny obsadily již v poledních hodinách, podle připraveného plánu, radnici s místním rozhlasem. Rovněž, téměř holýma rukama, odzbrojovaly jednotlivé části místní německé posádky a městem projíždějící vojenské transporty. Někde mělo odzbrojování hladký průběh, jinde si vyžádalo vyjednávání ozbrojeného zákroku.
Ráno 10. května došly zprávy, že se Rudá armáda blíží ke Dvoru Králové. Odpoledne již byla ve městě a do Hořic přijeli ruští ubytovatelé před 16 hodinou. V 17 hodin přijížděli první kolaři. Občanstvo podél vozovky zdravilo hlučně, jásavě a nadšeně osvoboditele za zvuku obou místních kapel. Uprostřed náměstí byla postavena brána s nápisem ,,Ať žije Rudá armáda“. Radnice, městský dům, i soukromé domy byly vyzdobeny ruskými i československými prapory. Na radnici byly vystaveny dva velké obrazy maršála Stalina a prezidenta Beneše. Před radnicí vlály dva stožáry s rudou a československou vlajkou. Předseda MNV Fr. Krajčír uvítal osvoboditele spolu s vojenským velitelem Hořic majorem Pavlíčkem a za čsl. armádu pod. Litera. Za Rudou armádu měli projev plukovník Zinověv a podplukovník Golosov.
První velitelství Rudé armády bylo zřízeno na Dachovech, vojsko tábořilo v okolí. Rudá armáda darovala městu 500 q mouky.
11. května 1945 Revoluční NV vydal a rozšířil leták: ,,Přivítali jsme s radostí a nadšením chrabrou ruskou armádu mezi námi. Strašná doba drtivého útlaku skončila, hanebný nepřítel leží v prachu a hanbě. Tohoto slavného vítězství by nebylo bez Rudé armády“, čest jejich památce.
To byl alespoň zlomek událostí, které jsem Vám chtěla přiblížit. Velké poděkování soudruhu Jaroslavu Straitovi, za poskytnutí historických materiálů.
Marcela Kováčiková
skola2 548 x
Nahoru