×

Varování

JUser: :_load: Nelze nahrát uživatele s ID: 216

Čtvrtstoletí od sametové revoluce - co vy na to? /PROTI/

ort-vaclavJičínsko - Článek k výročí 17. listopadu. Jak se žilo tehdy a nyní? Byla pro vás změna pozitivní? Důrazně proti se vyjádřil senior Václav Ort.

Rok 1989 nebyl pro mne dobrým rokem. Místo na ministerstvo zahraničního obchodu, kde jsem měl nastoupit 4. ledna 1989, jsem pěkně poslechl a s titulem doktora práv jsem nastoupil do stranické funkce v Jičíně. V září téhož roku jsem přijal nabídku odcestovat s celou rodinou do Moskvy a stát se prvním tajemníkem velvyslance. To jsem bral jako velkou výzvu a souhlasil. Byl jsem mladý, plný energie, ženatý, se dvěma dětmi.

 Na fotografii Václav Ort (vlevo). Autor fotografie: DENÍK/Alena Kaňková


Život mě naučil bojovat. Matka mi zemřela, když mi byly dva roky. Otec byl kulak, tak tak, že nás nevystěhovali, až v roce 1976 jsem se dostal do řídící funkce JZD Nástup Sobotka. Vystudoval jsem PFUK v Praze, po složení rigorózních zkoušek jsem získal titul JUDr. Měl jsem rád sport, jezdil jsem na koni, nastoupil do SSM, založil základní organizaci při JZD Nástup Sobotka. V té době byli členy SSM všichni mladí do 40 let, a to dobrovolně, neboť jsme hráli divadlo, šachy, stolní tenis, kopanou – hráli jsme o pohár Zemědělských novin. Založili jsme jezdecký areál pod Humprechtem, jezdili na rekreace. V roce 1978 jsem byl bez zkušeností zvolen za předsedu okresní organizace, a to jsem netušil, že to bude na 10 let. Píši to proto, že v té době jsem byl skutečně připraven pomáhat lidem a bojovat na práva těch nejchudších.

Listopad

A pak přišel listopad 1989. Musím říct, že jsem to čekal; při rozhovorech s tehdejším místopředsedou Bohoušem Urbanem jsem vytušil, že se něco připravuje. Proto jsem neváhal a souhlasil s Moskvou. Místo abych začátkem roku 1990 odcestoval, tak jsem nastoupil do stavebnin v Libáni jako závozník s titulem doktora práv s platem 4,80 Kčs na hodinu. Na tu dobu však vzpomínám rád. Fakt jsem poznal, kdo je kdo. Mohl jsem se lehce přihlásit ke kořenům rodu statkářů s perzekucí a šikanováním. Opět bych se dostal na vrchol. Neudělal jsem to, proto jsem vykládal vagóny.

Hořičtí si jistě vzpomenou na má slova na shromáždění na náměstí v listopadu 1989, kdy mi omylem Občanské fórum dovolilo promluvit. Tenkrát jsem těm ubohým lidem jasně řekl, co bude, až to začnou řídit hlupáci, kteří řvou a lžou, a to jsem v té době ještě netušil, že tu krásnou a bohatou zemi zcela rozkradou. Kdy zlodějna se stane ctností, kdy lež vítězí nad pravdou, a nenávisti je v lidech tolik, že se vloudila téměř do každé domácnosti.

Bylo líp a bude hůř

Dnes pod 25 letech se vede debata – bylo tehdy lépe nebo hůře? Zcela vážně říkám lidem – bylo líp a bude hůř. Až si fakt každý soudně srovná, jak se nám žilo. Jak to bylo se získáním toho nejabsolutnějšího, a to je byt. Nebyli jsme bohatí a nikdo nebyl chudý. Každý měl na základní životní standardy, což je bydlení, voda, energie a jídlo. Dnes jsou z nás důchodci, a je nás 1,7 milionu, s velmi nízkými důchody. A je tu také 1,5 milionu lidí na hranici chudoby, a také přes 1 milion nezaměstnaných. Do této skupiny musím počítat i půl milionu lidí, kteří dlouhodobě nepracují, ale na nás parazitují. Proč se obyčejní lidé neptají, kdo se proč rozdělil republiku, kdo rozprodal veškerý společný majetek, kdo zničil zemědělství, průmysl, školství, zpracovatelský průmysl? Kam se poděly školky, rekreační zařízení? Kdo rozkradl armádu, nechal zbourat vojenské budovy? Proč Marta Kubišová nezpívá na náměstích Kdy se vláda věcí tvých do rukou tvých, ó lide český, navrátí...?

Pseudoumělci a zloději dosáhli svého, dnes vás již lide český nepotřebují. Kapitalismus je nepoučitelný, znovu řinčí zbraně, je krize – budeme válčit, když nic jiného společně nedokážeme – pojďme alespoň bránit mír. Nedovolme nikomu spustit hrůzu válek. Václav Ort, Libošovice

Autor: JIČÍNSKÝ DENÍK / Alena Kaňková

skola2 6911 x
Nahoru